Informace BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci


Povinnosti zaměstnavatele BOZP
Povinnosti zaměstnance BOZP
Zdravotní způsobilost zaměstnanců
Pracovnělékařská péče a pracovnělékařské služby
Poskytovatel pracovnělékařských služeb
Kategorizace prací
Pracovní úrazy 
Školení BOZP


Povinnosti zaměstnavatele


Péče o bezpečnost práce je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení. 

  • Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. 
  • Koordinace postupu pro zajištění bezpečnosti práce v případě, kdy na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů.
  • Vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům.
  • Soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťování jejich příčin a zdrojů, vyhledávání a hodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců.
  • Pravidelná kontrola úrovně bezpečnosti práce, zejména stavu výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť.
  • Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
  • Seznámení zaměstnanců s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik.
  • Seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon jejich práce, přičemž zde patří i technické normy, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
  • Ověřování znalostí předpisů u zaměstnanců, vyžadování a kontrola jejich dodržování.
  • Bezplatné poskytování osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům na základě vlastního seznamu pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek pro jednotlivé pracovní činnosti, pokud rizika nelze odstranit nebo dostatečně omezit technickými nebo organizačními opatřeními, vyžadování a kontrola jejich používání při práci.
  • Vedení evidence o všech úrazech, objasňování příčin a okolností vzniku pracovních úrazů, ohlašování pracovních úrazů a zasílání záznamů o úrazech (příp. záznamů o úrazech - hlášení změn) stanoveným orgánům a institucím a přijímání opatření proti opakování pracovních úrazů.
  • Zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Všechna zmíněná zařízení musí být vybavena i provozní dokumentací.
  • Organizace práce a stanovení pracovních postupů tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti.

Povinnosti zaměstnance


Každý zaměstnanec má svá práva, která se týkají zajištění bezpečné práce, informací o rizicích jeho práce a opatřeních na ochranu před jejich působením či možnosti odmítnout práci, u které má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví jeho či jiných osob. 

  • Dbát o svou vlastní bezpečnost a zdraví i bezpečnost a zdraví jiných osob.
  • Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem včetně ověřování znalostí.
  • Podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením či očkováním.
  • Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti práce, dodržovat stanovené pracovní postupy, používat osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení.
  • Nepožívat alkoholické nápoje, nezneužívat návykové látky a nekouřit na pracovištích.
  • Oznamovat nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci.
  • Oznamovat nadřízenému vedoucímu zaměstnanci své pracovní úrazy i další úrazy, které se na pracovišti přihodí.

Zdravotní způsobilost zaměstnanců


Pro svou práci musí být každý zaměstnanec zdravotně způsobilý. 

Zaměstnavatelé se prostřednictvím tzv. pracovnělékařských prohlídek dozví, zda jsou jeho zaměstnanci způsobilí pro danou práci, jelikož nesmí připustit, aby zaměstnanci vykonávali takovou práci, pro kterou způsobilí nejsou. Tyto prohlídky mají různé intervaly, zejména v závislosti na kategorizaci práce a věku zaměstnance.

Kategorizovat práci je povinností každého zaměstnavatele a znamená zařazení vykonávané práce do jedné ze čtyř kategorií práce dle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti. Podle kategorie práce je stanovena frekvence pracovnělékařských prohlídek, používání osobních ochranných pracovních prostředků či poskytnutí bezpečnostních přestávek.


Pracovnělékařská péče a pracovnělékařské služby


Zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem těchto služeb, kterým je

  • poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo
  • poskytovatel v oboru pracovní lékařství

Pracovnělékařskou péčí je prevence a ochrana zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů. Jejím cílem je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců. 

  • stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovišti
  • dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti
  • dohlížet na zdraví zaměstnanců v souvislosti s prací
  • organizovat první pomoc a ošetření v případě nouze
  • účastnit se na rozboru pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí ovlivněných prací a další.

Pracovnělékařské služby jsou preventivní zdravotní služby, jejichž součástí je

  • hodnocení vlivu pracovní činnosti
  • hodnocení pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví
  • provádění preventivních prohlídek
  • hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci
  • poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací
  • školení v poskytování první pomoci
  • pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby

Poskytovatel pracovnělékařských služeb

  • informuje zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu
  • informuje zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců

  • provádí pracovnělékařské prohlídky, pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele nebo uživatele agentury práce a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci
  • spolupracuje se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami, odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti BOZP
  • neprodleně oznamuje zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících BOZP
  • podává podnět kontrolním orgánům v oblasti BOZP, je-li ohroženo zdraví zaměstnanců, k vykonání dozoru na pracovišti v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy
  • vede dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, jejíž obsah stanoví vyhláška, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích
  • vede odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb
  • zajišťuje nebo provádí odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem, včetně vyhodnocení výsledků biologických expozičních testů a při překračování jejich hodnot informovat orgán ochrany veřejného zdraví
  • dává bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře
  • informuje zaměstnance při lékařské prohlídce prováděné v souvislosti s ukončením výkonu rizikové práce (výstupní lékařská prohlídka) o jeho nároku na následné prohlídky, a to na základě informace od zaměstnavatele; poskytovatel pracovnělékařských služeb současně předá informaci o zdravotním stavu zaměstnance v rozsahu nezbytném pro zajištění návaznosti potřebných zdravotních služeb registrujícímu poskytovateli, je-li mu znám, a zaměstnanci; tuto skutečnost poskytovatel pracovnělékařských služeb zaznamená do zdravotnické dokumentace
  • vydává lékařské posudky na základě posouzení zdravotní způsobilosti posuzujícím lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství

Kategorizace prací 


Je souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. 

Provádí se na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. 

Při hodnocení zdravotních rizik se posuzuje výskyt a míra působení faktorů pracovních podmínek

  • prach 
  • chemické látky
  • hluk 
  • vibrace 
  • neionizující záření a elektromagnetické pole 
  • fyzická zátěž 
  • pracovní poloha
  • zátěž teplem
  • zátěž chladem
  • psychická zátěž
  • zraková zátěž
  • biologické činitele
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu

 Práce podle míry faktorů a jejich rizikovosti pro zdraví se zařazují do čtyř kategorií

  • kategorie první - práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
  • kategorie druhá - práce, při nichž lze podle současné úrovně poznání výjimečně očekávat u vnímavých jedinců nepříznivý vliv na zdraví, hygienické limity nejsou překračovány
  • kategorie třetí - hygienické limity jsou překračovány, opakovaně se vyskytují nemoci z povolání
  • kategorie čtvrtá - vysoké riziko ohrožení zdraví, které není možno vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření

Zaměstnavatel je povinen rizika na pracovišti vyhledávat a vyhodnocovat.


Pracovní úrazy


Smrtelný pracovní úraz

Pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní

Pracovní úraz s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny

Pracovní úraz bez pracovní neschopnosti nebo s neschopností do 3 dnů

  • Je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 
  • Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. 
  • Pracovním úrazem není úraz, který se přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. 

Povinnosti zaměstnavatele

U něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. 

  • O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.
  • Vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
  • Vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance.
  • Přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.
  • Vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

Hlášení pracovních úrazů

  • bez zbytečného odkladu stanoveným orgánům a institucím
  • všechny pracovní úrazy způsobující pracovní neschopnost delší než tři dny

Záznam o úrazu

  • vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance

Kniha úrazů

Vést knihu úrazů je povinnost zaměstnavatele.

Musí obsahovat řádné a přehledné doklady o úrazu.  

  • jméno, příjmení a datum narození zraněného
  • datum a čas úrazu
  • druh zranění a popis zraněné části těla
  • místo úrazu
  • při jaké činnosti k úrazu došlo
  • popis úrazového děje
  • zdroj a příčiny úrazu
  • počet hodin odpracovaných těsně před vznikem úrazu
  • počet zraněných osob
  • jména svědků úrazu
  • druh zranění a zraněná část těla
  • jaká opatření byla provedena pro odstranění příčiny zranění
  • podpis zraněného je-li to možné
  • podpis vedoucího

Školení BOZP


Školení BOZP je stanovené zákonem.

Školení vedoucích zaměstnanců.

Školení zaměstnanců.

Doplňuje odborné předpoklady zaměstnanců a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. 

  • vstupní školení
  • školení na pracovišti, zácvik
  • periodické, opakované školení
  • mimořádné školení
  • školení při změně pracoviště, pracovních podmínek
  • školení při změně technologie
  • speciální školení
  • odborná školení